Vynášení Morany

Morana je slovanská bohyně zimy a smrti. Její vláda je rituálem ukončena a je tak umožněno světlé a teplé polovině roku, aby začala. Vynášení Morany je prastará tradice, písemné zmínky jsou ze 14. století, je ale mnohem starší. Průvod s figurínou Moranou (Smrtkou), doprovázený hudbou a hrami, končí vhozením Morany do vody (případně spálením nebo zakopáním do země) a návratem s ozdobeným jehličnatým stromkem – lítečkem.

Figurínu Morany jsme vyrobily bez dětí, natajňačku a zároveň jsme se obě převlékly za Moranu a Vesnu, jarní vílu. Zahrály jsme dětem krátké představení, jak je to s předáváním vlády mezi zimou a jarem.

Vesna přichází mezi děti do třídy: ,,Dobrý den, já jsem jarní víla Vesna… to je ale krásně….přináším vám jaro, rozkvetlé kytičky, stromy, ptáčky, sluníčko….to jsem ráda, že tu jsem s vámi….také jste se mnou rády?

Do dveří vtrhne Morana: ,,Co tu děláš? Copak nevíš, že stále vládnu já, Morana? Já přináším sníh a mráz, chcete, děti, abych tu byla ještě s vámi já?"

Záměr režisérek a hereček, tedy náš, byl, aby se ozvalo: ,,Chceme jaro!" A tak jsme si držely palce, aby se děti nerozhodly pro zimu a my nemusely improvizovat 😊.

,,Chceme jaro!", dobrá, Morana ustoupila a souhlasila s tím, že ji děti vyprovodí pryč. V našem městě není žádný vodní tok (když nepočítáme potok částečně v potrubí) a tak jsme Moranu, i s figurínou, vyprovodili i s písničkou na školní dvůr. Všichni si figurínu statečně na rozloučenou pohladili, Morana se rozloučila s Vesnou a předaly si vládu.

Na řadu přišlo zdobení lítečka. Větvičky smrčku a stužky jsme nenápadně přinesly na dvůr. Děti si přivázaly stužky na větvičky a společně jsme se vrátili do třídy. Lítečka jsme si vystavili a o společném zážitku jsme si ještě vyprávěli.

Využili jsme YouTube a skoukli Chaloupku na vršku, díl Jak se Andulka bála Smrtky a klip skupiny Deloraine ,,Ostara" ( což je vlastně také Vesna, prostě někde se jí říká jinak).

Zkrátka Vesna dorazila , my si ji můžeme v klidu užívat a těšit se z probuzené přírody😊.