Jak jsme se potkaly se Dny něčeho :-)

Psal se březen 2020. Kladenský okres měl zrovna jarní prázdniny. Se svými tehdy čtrnáctiletými dvojčaty a manželem jsem trávila volný týden v Táboře, cestovali jsme po okolí a objevovali a prozkoumávali památky. Myslím, že to bylo úterý, kdy mi na úžasné zřícenině hradu Borotín zazvonil telefon. Ozval se nejstarší syn se slovy: "Tak co na to říkáš?" "Jako na co?" "No, od zítřka máte zavřené školy!"

Jakože cože? Matně jsem si vybavila, že kdysi dávno jsme měli zavřené školy, protože mrazy. Což rozhodně nebyl tento případ, byl březen a teploty se pohybovaly vysoko nad 0. Tak ano, věděla jsem samozřejmě o nemoci, která se postupně rozlézala po světě, ale že až tak ochromí život nás všech, nečekal nikdo.

Po návratu z prázdnin jsme si tedy došli do školy pro pomůcky, měla jsem tenkrát druháky, a poraď si, jak umíš. Měla jsem WhatsApp rodičovskou skupinu, takže předání informací šlo celkem snadno. Každý den jsem byla s rodiči v kontaktu, ráno jsem zadala práci a rodiče mi během dne posílali fotky se splněnými úkoly, občas jsem natočila krátké výukové videjko. No a přemýšlela, co dál. Aby práce "na dálku" nebyla jen o zadání strany a cvičení.

Asi měsíc po uzavření škol dorazily Velikonoce. Tehdy jsme si poprvé s Alenou řekly, že je potřeba domácí výuku trochu ozvláštnit, zatraktivnit a pokud možno zapojit i rodiče. Do přírody se mohlo a to se dalo krásně použít do domácko školních projektů. A tak jsme společně zadávaly úkoly, které se nějak týkaly lidových svátků a pranostik – Čarodějnice, svatý Jiří, svatý Medard, letní slunovrat. A pak, při hledání dalších inspirací na nás vykoukl Den mrkve….Den želv…. Projekty Dne něčeho byly na světě 😊. Jasně, že žádný soupis dnů neexistoval a neexistuje, ale prostě jsme se naučily hledat. I když v příštím školním roce stále probíhala výuka na dálku, přece jen jsme se dostaly technicky dál, a i když "ajťák" není naše druhé jméno, on-line výuku jsme zvládly a s tematickými dny pokračovaly společně dál. Když jsme se konečně dostaly do školy, měla jsem čtvrťáky a Alena druháky. A tehdy padl další nápad…..zkusíme některé hodiny učit společně.